Farní kostel Narození Panny Marie
Pochází z 12.-13.století. Dřevěný kostel byl přestavován v různých slozích. Loď a presbytář goticky, přiléhající boční kaple barokně. Dalšími úpravami byla výstavba masivní čtyřhranné věže a báně s osazením věžních hodin. Celková výše věže je 54 metrů. Poslední generální rekonstrukce proběhla v roce 2001. Na hlavním oltáři je socha Panny Marie s dítětem z roku cca 1420. V kostele se mj. nachází kaple sv. Urbana, kde jsou uloženy ostatky sv. Urbana, patrona města.
Kolem kostela se nachází křížová cesta z roku 1887 a kaple Panny Marie Lurdské z roku 1901. Kaple byla postavena na místě bývalé márnice, jelikož se na zdejším hřbitově přestalo pohřbívat již v první polovině 19. století. Na mohutných podstavcích mezi kostelní bránou stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Cyrila, sv. Metoděje a sv. Jana Sarkandera.
V kostele jsou výhradně slouženy bohoslužby.
Filiální kostel svatého Valentina, biskupa a mučedníka
V roce 1596 byl dostavěn dřevěný kostel a zasvěcen sv. Valentinu. Po vypálení byl opět vystavěn a do dnešní barokní podoby upraven v letech 1760-1766. Na hlavním oltáři je postříbřený reliéf ze života svatého Valentina z původního dřevěného kostela.
Kolem kostela byl hřbitov piaristů a v letech 1768-1875 byl kostel spojen s protější piaristickou kolejí krytou dřevěnou chodbou.
V kostele se konají bohoslužby, rovněž poutní slavnosti sv. Valentina a koncerty duchovní hudby.
Kostel svatého Kříže
Kostel byl vystavěn v roce 1516, následně zbourán a znovu vybudován roku 1645. Barokní přestavba se uskutečnila v roce 1778 a do dnešní podoby byl opraven roku 1994. V kostele se vypravovaly pohřby a vedle něj býval hřbitov.
V současné době slouží jako lapidárium pro originály pískovcových soch z náměstí a okolí.
Kostelík svatého Františka Serafinského
Byl postaven v roce 1622 a vedle něj vzniklo nové pohřebiště, dnes „starý“ hřbitov. Kostel byl slavnostně otevřen po generální opravě v roce 1994.
Každoročně v něm probíhají výstavy církevních předmětů, ornátů a dalších památek.
Sv. Jan Sarkander
Narodil se 20. prosince 1576 ve Skoczově v české rodině. V letech 1587 – 1590 žil v Příboře u svého nevlastního bratra Matouše Welczowského. Z Příbora odešel na studie do Olomouce a studia dokončil v Praze 1603. Studoval dále teologii ve Štýrském Hradci v letech 1604 – 1606. Pak opustil kněžskou dráhu a oženil se. Manželka mu pravděpodobně brzy zemřela, neboť již v roce 1607 přijal Jan Sarkander nižší svěcení a roku 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Ze svého posledního působiště, Holešova, odešel roku 1619 na pouť do Czenstochowe. Začátkem roku 1620 vtrhli na Moravu tzv. Lisovčíci (vojska Alex. Lisovského), pálili a loupili. Když se přiblížili k Holešovu, vyšel jim vstříc v čele průvodu Jan Sarkander s monstrancí. Lisovčíci poznali, že se jedná o katolíky a město ušetřili. Moravští stavové však nařkli Jana, že vpád Lisovčíků a záchranu Holešova domluvil při své návštěvě v Polsku. Nařčen z velezrady, byl zatčen a v Olomouci mučen. Na následky mučení zemřel 17. března 1620. Roku 1860 byl prohlášen za blahoslaveného a 21. května 1995 kanonizován v Olomouci.
ThDr. Antonín Cyril Stojan
Narodil se 22. května 1851 v Beňově u Přerova a zemřel 29. září 1923 v Olomouci. V roce 1864 přišel do Příbora studovat na nižším německém piaristickém gymnáziu a byl zde 4 roky. V roce 1876 přišel na zdejší faru jako kaplan. V roce 1881 spoluzakládal český hasičský sbor v Příboře. A. C. Stojan chtěl Příboru vrátit gymnázium, na kterém studovala a které zaniklo v roce 1886, ale české. Zdálo se, že svého cíle dosáhl, ale v den otevření gymnázium ministr Gautsch telegraficky zakázal a A. C. Stojan musel Příbor ještě ten den opustit. V roce 1896 byl promován na doktora teologie, 1897 byl poslanec říšské rady ve Vídní. 1917-21 kanovníkem v Olomouci, 1921 Olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským. Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění v Praze a od roku 1920 senátorem. Velké úsilí věnoval zvelebování Velehradu a založil Cyrilometodějské družstvo Velehrad. Druhým místem, jemuž věnoval své síly, byl sv. Hostýn. Pro toto poutní místo tak nastala nová doba, jejíž skvělé výsledky byly ovocem práce a námahy dr. A. C. Stojana.
